Pokusy o cizí život LII. – Mark Strand: Lines for Winter
Když jde blizzard s vichřicí…
A mimochodem – zdravím nové čtenáře tohoto blogísku.
LINES FOR WINTER |
VERŠE NA ZIMU |
Tell yourself as it gets cold and gray falls from the air that you will go on walking, hearing the same tune no matter where you find yourself — inside the dome of dark or under the cracking white of the moon’s gaze in a valley of snow. Tonight as it gets cold tell yourself what you know which is nothing but the tune your bones play as you keep going. And you will be able for once to lie down under the small fire of winter stars. And if it happens that you cannot go on or turn back and you find yourself where you will be at the end, tell yourself in that final flowing of cold through your limbs that you love what you are. |
Řekni si, když se ochlazuje a ze vzduchu se snáší šero, že půjdeš dál, dál budeš naslouchat té samé písni, nehledě na to, kde zrovna budeš: v zšeřelém dómu, nebo pod oprýskaným bílým pohledem měsíce ve sněžném údolí. Dnes večer, když se ochlazuje, si řekni, co vlastně všechno víš – nic, jen jakou píseň hrají tvoje kosti když kráčíš dál, a projednou budeš moci ulehnout pod slabým ohněm zimních hvězd. A kdybys už nemohl jít dál, a byl jsi tam, kde budeš na konci, řekni si, zatímco ti chlad bude naposled prostupovat údy, že jsi rád, čím jsi. |
„what you know which is nothingbut the tune your bones play“ vs“co vlastně všechno víš nic,jen jakou píseň hrají tvoje kosti“- to je řekl bych významový posun – vazba „nothing but“ se překládává jako „nic než“:“si řekni,že vše, co víš, není nicnež píseň, již hrají tvé kosti““the dome of dark“ a „the cracking white“ – nemělo by se to taky přeložit „substantivně“: „dóm temnoty“ a „oprýskaná (?, moc se mi to slovo nezdá, ač k měsíčnímu světlu nějak sedí) běl“? Nebo je to něco, před čím varují už malá anglisťata?“ze vzduchu se snáší šero“ možná „vzduchem se snáší“?
NužeCo se týče kostí – chtěl jsem mít výrazné „nic“ na konci verše, zvažoval jsem pak právě navázání „nic než“ (idiomatičtější) a „nic, jen“, které krom řádkového zlomu odděluje poslední slovo i čárkou (to je ale už asi detailismus).Myslím, že se lišíme v tom čtení onoho „which is“ – jako argument v prospěch mého čtení nabízím googlení fráze „what you know, which is nothing“.Dóm temnoty: od prvního poslechu Armstrongova „trees of green“ jsem vždy na rozpacích, zda zachovat dvě substantiva, nebo jedno přesunout do adjektivní pozice. Tady mi přijde, že obě možnosti vyvolávají podobný obraz, i když metafora je trochu odlišná.“Cracking“ – ten obraz s oprýskáváním se mi líbí, ačkoli si vůbec nejsem jistý, že ten překlad je správný (to asi zavání samožerstvím, ale fakt jsem se tomu snažil přijít na kloub – neúspěšně).A se šerem jsi přesně trefil varianty, mezi nimiž jsem váhal. V tomto okamžiku se mi opravdu spíše zamlouvá ta druhá.